Vitráže Dagmar Voláková – výroba a restaurování vitráží

Nabídka uměleckořemeslných a restaurátorských prací v oboru:

  • restaurátorská licence Ministerstva kultury ČR (licence číslo 6855/95) od roku 1995 na všechny druhy vitráží (i malované figurální)
  • dlouholetá praxe od roku 1985
  • provádíme práce po celé ČR, cenové nabídky, restaurátorské posudky
  • nové vitráže dle přání zákazníka, návrhů výtvarníků, architektů, popřípadě podle návrhů vlastních
  • prodejní galerie závěsných vitráží
  • přesné nebo zmenšené kopie starých vitráží a menší závěsné obrázky do oken (vlastní návrhy – „co kus – to originál“)
  • ceny vitráží závisí na stupni pracnosti a náročnosti materiálové
  • několik realizovaných prací: Čečovice, Dóm sv. Václava – Olomouc, Svitavy, Krnsko,divadlo Pardubice, kostel Nanebevzetí P.Marie v Mostě,Kamenná Horka,…a dveřní a nábytkové výplně do soukromých interiérů

Pár slov o vitrážích a barevném světle v architektuře

Od svých vitrážnických let učednických mne ohromoval pocit z barevných ploch kostelních oken. Slunečními paprsky oživené barvy dopadající na chladné kamenné dlažby prosvětlují i lidská srdce. Světlo procházející sklem vitráží mnohdy pomůže zharmonizovat naši duši podobně jako relaxační hudba, vůně, obraz, či dobré slovo.
Je známo, že barvy použité v obytných i veřejných prostorách významě ovlivňují pocity, nálady i chování lidí v nich žijících. Zvláště pak jsou-li umocněny světelnými paprsky.

V současné architektuře je sice spousty ploch pro vitráže, ale bohužel málo využitých. Jak v církevních, tak i ve světských  objektech byly  vitráže běžným zasklením. Tento způsob spojování skel vznikl proto, aby bylo možno  okenní otvory zasklít, neboť skláři nedokázali vyrobit  velké tabule. Časem se začala okna zdobit a v kostelích a katedrálách se uplatňovalo i působení barevných výjevů na věřící (v dobách „beztelevizních“ to musel být opravdu zážitek).
Všichni víme, že žádný televizní, virtuální či jinak přenesený kontakt se světem nenahradí přímé působení.

Z historie firmy

Soukromou živnost jsme s kolegyní A. Horákovou založily v roce 1990. Po dvou letech spolupráce odešla A. Horáková z důvodu nedostatku zakázek do jiné dílny. Od roku 1993 pracujeme společně s manželem, který mimo vitráží vyrábí i etnické hudební nástroje (bubny a didjeridoo).
Na podzim roku 1995 se mi podařilo získat restaurátorskou licenci na „restaurování vitráží“ (včetně malovaných figurálních).
Sídlo firmy bylo do roku 2000 v Řepově u Mladé Boleslavi. Nyní žijeme a pracujeme na samotě poblíž Libáně – Milkovice u Starých Hradů (okres Jíčín).

Kdo mě učil řemeslu a sklomalbě:

  • Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Kamenickém Šenově – obor malování, tvarování a leptání skla (prof. Karel Rybáček a odb. uč.B. Čabla) – maturita 1985.
  • Po ukončení školy jsem se intenzivně připravovala k talentovým zkouškám na UMPRUM (prof. Libenský). Po několika marných pokusech jsem se rozhodla, že se nadále chci věnovat především restaurování a tvorbě vitráží.
  • Již po maturitě jsem začala pracovat ve vitrážnickém ateliéru Obnovy památek v Mladé Boleslavi, kde jsem se začala učit řemeslu pod vedením P. Dvořáka, P. Kolínského a B. Polanského.
  • Převážnou část malířských dovedností jsem objevila a stále objevuji v průběhu vlastní praxe (od roku 1985).